Skončila nám podzimní zápasová sezóna a než se vrhneme do té zimní, kdy nás čeká hlavně pražská Zimní liga, zamyslím se nad tím, čím jsme si od léta prošli. Po letním soustředění, jehož se zúčastnilo jádro našeho kádru (12 kluků), jsme se naplno pustili do tréninků a mistrovských zápasů mělnického Okresního přeboru mladší přípravky.

V tréninku jsme se zaměřovali na činnosti a dovednosti, které jsou předmětem učení fotbalu v kategorii U9, tedy hlavně přihrávky (nakrátko, na střední vzdálenost), zakončení (zblízka, zdálky, ze vzduchu), herní odvahu a zručnost v situacích 1:1, 2:2, 3:3 a přečíslení / podčíslení. Najeli jsme na nová cvičení na převzetí míče (do pohybu vpřed, do strany, s otočkou, plus okrajově i zpracování prudké přihrávky) a nové a složitější poziční hry - bagovky. Samozřejmě ne všechna cvičení jsme mohli aplikovat na všechny hráče, vzhledem k přirozenému rozdílnému stupni fotbalového vývoje v tomto věku jsme museli a nadále budeme muset přístup k jedn. hráčům individualizovat a typ a obtížnost cvičení přizpůsobovat výkonnosti každého jednotlivce. Cílem pak byl přenos trénovaných činností a dovedností do zápasů, což se nám dařilo přiměřeně aktuální výkonnosti kluků, tedy u hráčů A-týmu více, u hráčů B-týmu méně.

Co se zápasů týče, naše Áčko jsme nasadili do nejsilnější skupiny „A“ Okresního přeboru, zatímco Béčko jsme přihlásili do druhé nejsilnější skupiny „B“. Áčko ve své skupině sehrálo převážně velmi vyrovnaná utkání, což rozhodně kvitujeme. Kvalita týmů byla obdobná (až na Kostelec, který byl výrazně slabší než ostatní týmy), a tak v podstatě každý zápas pro nás znamenal výzvu a kluci se museli velmi snažit, pokud chtěli v utkání obstát. Z tohoto pohledu pro nás byla zápasová sezóna určitě přínosnější, než kdybychom hráli v některé slabší skupině a všechno tam vyhrávali „v suchém triku“.

Béčko to mělo ve své skupině o dost složitější, většina zápasů skončila naší prohrou a několikrát jsme dostali i slušný příděl. Otázkou tedy je, zda jsme zvolili vhodnou úroveň a neměli jsme spíš zkusit některou ze slabších skupin přeboru. Ale ten pohled může být i opačný - těžké zápasy a prohry mohou kluky motivovat ke zlepšování se a snaze dokázat v příštím zápase, že budeme vždy o něco lepší než v tom předchozím. Úlohou trenéra pak musí být tuto motivaci v hráčích probudit, protože zdaleka ne všichni kluci z Béčka ji v sobě přirozeně mají. Zvážíme tedy a uvidíme, do jaké skupiny B-tým zařadit pro jarní sezónu 2024.

V rámci hodnocení bych rád ještě zrekapituloval pohyby v kádru. V srpnu a září, kdy proběhl nábor, k nám přišlo 7 nových kluků, z nichž 6 pokračuje až do dnešních dnů a snad budou i nadále, za což jsme rádi. Svědčí to o tom, že je snad fotbal začal bavit a prostředí naší tréninkové skupiny jim vyhovuje. Jednoho z nováčků, Sebu Thuna, jsme dokonce hned zařadili do A-týmu zejména pro jeho pohybové schopnosti a herní odvahu a zarputilost. Ostatní se buď pozvolna zařadili do Béčka a hrají už zápasy, nebo je to teprve čeká, až naberou potřebné fotbalové základy. Ze soupisky nám zmizel jen Toník Kalabus, kterého jsme v říjnu přeřadili o kategorii výš, kde se mu zvýší konkurenční prostředí a kde získá lepší předpoklady pro další fotbalový růst. Samozřejmě musím zmínit i změny na trenérské straně - po přesunu Rendy Běhounka k U11 se v létě stal novým asistentem Štefan Obročník, který coby mladý trenér sbírá své první zkušenosti, a v listopadu naše řady posílil Michal Kubišta, který se do trénování pustil s velkou vervou. Věřím, že se nám společně bude dařit a s naším přispěním se budou všichni kluci dál fotbalově posouvat.

Na závěr bych ještě krátce zhodnotil naši účast na turnajích týmů mimo náš okres, kde je nám umožněno porovávat se s týmy podobně velkých klubů z jiných měst. Zatímco ještě v U8 jsme řadu takových turnajů vyhráli nebo se aspoň umístili na předních příčkách, poslední dobou jsou z toho spíše umístění někde pod stupni vítězů. V Pardubicích jsme byli ještě třetí, ale v Nymburce pak šestí a na Planeo Cupu v Roudnici pátí... Nemyslím si, že by to bylo tím, že vyloženě zaostáváme a na této úrovni nám nějak začíná ujíždět vlak. Prostě čím budou kluci starší, tím ta konkurence bude vzrůstat a týmy budou vyrovnanější. Mnohdy taky rozhoduje aktuální rozpoložení a třeba i štěstí v zápase, který má na turnaji délku obvykle 15 až 20 minut. Nicméně jak jsem psal v článku o Planeo Cupu, domnívám se, že na porovnávání se s nejlepšími týmy v republice už tak úplně nestačíme, protože na takovou úroveň potřebujeme víc hráčů v potřebné kvalitě, ideálně 9 - 10... a to teď zkrátka nemáme.

Nicméně věřím, že jsme na dobré cestě a že se všichni kluci dříve nebo později dostanou na vyšší fotbalovou úroveň, než na které jsou nyní. A že máme i kluky s potenciálem dorůst na level potřebný pro konfrontaci s přípravkovými týmy z velkých českých klubů.