Pravěk fotbalu na Pšovce
Myšlenku založení sportovního klubu přinesl pan Václav Ulrych z Vídně. Získal pro ni několik mladých lidí, kteří se ji s chutí chopili realizovat. Do čela se postavil pan Čeněk Klos se svým bratrem. Z kroužku jeho spolupracovníků, zakladatelů Čechie, byli pánové Ulrych, Fiala a Tošek. Podmínky, které měli tehdejší průkopníci kopané, ke kterým patřil i pan František Krombholc, dnes u nás na tvářích vyvolávají úsměvy. Všem těmto obětavcům patří náš dík, že se kopaná na Pšovce ujala. Dokonce už v prvních utkáních mohli hráči nastoupit v bílých trenýrkách s červenými lampasy a v rudých košilích s bílou pěticípou hvězdou. Současně s naším klubem byl založen také fotbalový klub SK Mělník. I když se písemné záznamy z tehdejší doby nezachovaly, máme ústní podání tehdejších hráčů a funkcionářů Čechie od pana F.Hovorky, F.Moravce, F.Krombholce a J.Kohouta. V prvních letech se kluby utkaly čtyřikrát přátelsky, ve kterých SK Mělník 2x zvítězil, Čechie jednou a jeden zápas skončil nerozhodně. Hrálo se na Čemákově poli u Mlazic v místech, kde pak byla Rylichova cementárna. Proti SK Mělník nastoupili za Čechii hráči: Fiala, Šturma, Tošek, Votypka, Šimpach, Klos, Chladík, Ulrych, Tomek a Kolařík. Soudcoval pan Antonín Čermák.
Uvádí se, že kvalitě zápasu nepomohl silný vítr a zápas skončil nerozhodně 3:3. Sudí prý pocházel z Mělníka a tak z patriotismu neuznal jednu branku Čechii. Branka vypadala tak, že přes dvě tyče byl nahoře napnut provaz s bílým praporkem. Záhy došlo k odvetě na Podolí, kde měl hřiště SK Mělník. Pro Čechii to bylo neslavné utkání. Prohrála 6:0. V roce 1910 se kopaná hrála také na Měšťanské škole v Mělníku, kde ji propagoval učitel tělocviku pan Červený.
Tehdejší doba rozvoji sportu nepřála, neměli jsme vlastní hřiště. I přes to na Pšovce přibývala členská základna. Hrálo se tam, kde byl momentálně volný plac. U Košíkárny nebo na panském poli pod vinicí „Sirotčí“. Za dva roky po nás byl na Pšovce založen druhý klub Meteor, který se záhy s Čechií spojil. To už jsme měli hřiště u bývalého hřbitova, kde je dnes druhý bazén mělnického překladiště. Tady nastal největší rozkvět klubu. Za Čechii začal hrát kopanou nezapomenutelný František Hovorka, který po odchodu z Pšovky aktivně působil v SK Mělník jako obránce, později jako trenér, správce hřiště a nakonec jako archivář a kronikář.
Na počátek historie klubu se váže jedna úsměvná historka. Za tři roky jsme sehráli řadu přátelsk ých utkání, na jedno z nich v roce 1913 jela Čechie do Staré Boleslavi. Přijali nás v klubovně, kde nás uvítali s pozdravem „Pijte chlapci, naši milí hosté!“ Na stolech stály totiž tupláky piva. Sotva se dopilo, nosili další tupláky, prý na počest vyspělého soupěře. Zkrátka Staroboleslaváci nás chtěli opít, aby po několika porážkách domácí opět vyhráli. Ke kýženému cíli si pozvali tři hráče z Čehie Královské Vinohrady. Za úporného vedra za Pšovku nastoupili: Dvořák, Hovorka, Ulrych, Krombholc L., Žižka V., Krombholc F., Klos, Hampl, Tomek, Žižka J. a Švanda. Čechie podlehla svému střízlivému soupeři 13:1, když čestný úspěch zaznamenal F. Krombholc.
V roce 1914 Čechie hrála v dresech s bílými trenýrkami, které měly modré lampasy. Bílé košile měly zelenou pěticípou hvězdu. Kopačky ušil všem hráčům obuvnický mistr pan Vylím, ne jako sponzorský dar, neboť hráči si je museli koupit na splátky. Úspěšnou dráhu klubu přerušil Sarajevský atentát a První světová válka. K plánovaným přátelským zápasům ve Slaném, Nymburce a znovu ve Staré Boleslavi už nedošlo. Z Pšovky téměř všichni členové sportovního klubu odešli na bitevní pole. Polovina v roce 1914, příští rok druhá polovina a v roce 1916 rukoval jako poslední A.Hampl. Na vzdálených bojištích padli Antonín Švanda, Karel Šlambera, Bohumil Šebesta, František Šimpach, Antonín Štekrt, František Kříž, František Rotter, Václav Jakub a zakladatel Čechie Čeněk Klos. Jen díky obětavosti některých členů, kteří nemuseli na frontu 1. světové války se podařilo klub udržet, takže nedošlo k jeho úplné likvidaci.
Fotbal mezi světovými válkami
V roce 1918 mimo Čechie Pšovky a SK Mělník zahájilo postupně na Mělnickém okrese činnost dalších deset nově založených klubů. Viktoria Mělník, SK Chlumín, SK Obříství, Brozánsko-Hořínský SK, SK Dolní Beřkovice, SK Mšeno, AFK Vavřineč, Rapid Byšice, SK Liblice. Na Pšovce vzniká tělovýchovná jednota Sokol. Rok poté se do fotbalové mapy mělnicka zapisuje fotbalový klub SK Neratovice.
Mělnické listy 24. řezna 1922 zaznamenávají následující událost. „Pšovka: Na valné hromadě SK Čechie byl jednomyslně zvolen za předsedu Jiří Beim, továrník (bratr známého sportovce a předsedy Union Žižkov), jenž je pro své společenské jednání u občanů šopeckých velmi oblíben.“ V roce 1923 Čechie přihlašuje své první mužstvo do mistrovské soutěže Středočeské župy III. třídy, odkud se dobrými výsledky vypracovalo do II.třídy. Velký příznivec Čechie, předseda Jiří Beim, věnuje pozemek za mělnickou košíkárnou na vybudování hřiště. Dokončeno bylo velmi rychle, dokonce oplocené a Čechie má už pět mužstev. I. A, I. B, Starou gardu, dorost a žáky. Klub opouští jeden ze zakládajících členů pan František Krombholc, neb se stěhuje na Litoměřicko. V roce 1930 má město Mělník už čtyři kluby. SK Mělník, Čechii Pšovku, Libertu Mlazice a Viktorii Rousovice.
V době nacistické okupace je činnost oddílu silně omezena. V osudových létech se činnost zaměřovala hlavně na udržení sportovního klubu na Pšovce. Rok od roku byla situace stále svízelnější. Jestliže klub tuto dobu přečkal, bylo to díky nesmírně obětavé práci všech členů a tehdejších funkcionářů, kteří veškeré útrapy vydrželi a nevzdali se. Pro ilustraci obrázek z roku 1944. Německá pracovní služba zabrala hřiště Mělníka, který pak většinu svých zápasů hrál právě na Čechii Pšovka. Poslední zápas před uzavřením svého hřiště sehrál SK Mělník právě s Čechií, kterou porazil 2:0. Utkání se hrálo před neuvěřitelně vysokou návštěvou 3 000 diváků!
Po II. světové válce
Republika si vydechla, z Protektorátu Čechy a Morava se opět stalo Československo. Na konci války, 9.dubna 1945 se schází schůze, na které byli přítomni pánové Beneš, Tesař, Zavadil, Veltruský, J. Hovorka a F. Hovorka. Ve druhé polovině roku 1945 pracuje výbor Čechie s malými změnami ve složení: Tesař, Fiala, Procházka, Veltruský, Benda, Sádlo, Klihavec, Truhlář, Janíček, Špís, Straňák, Polák. Kustodem klubu je pan Janíček.
Závan svobody přinesl sportovní nadšení. Je k neuvěření, že se na zápasy jezdilo i na kole, nebo na otevřené korbě nákladního vozu. Jedni ze sportovního jeviště definitivně odcházejí, jiní přešli posílit fotbalové kluby, jako Astonvila Mladá Boleslav, nebo pražské celky, další zlákala vidina budovat pohraničí. Rok 1948 zasáhl i tělovýchovu. Už 27. února rozhoduje předsednictvo Ústředního akčního výboru národní fronty vybudovat Sokol, jako základ jediné tělovýchovné a sportovní organizace. Tento stav trval až do roku 1953, kdy Čechie vydržela se svým původním názvem. Tehdy se tělovýchova převádí na odborové svazy. Vznikají názvy klubů jako Motor, Jistra, Spartak, Slavoj, Rudá hvězda, Dukla, Lokomotiva a pod . Čechie byla začleněna mezi strojírenství a dostává název Spartak Liberta Mělník. To vydrželo do roku 1960.
Národní shromáždění schvaluje nový zákon o organizaci tělovýchy a zřízení jednotné dobrovolné tělovýchovné organizace. Slavná Čechie se opět přejmenovává na TJ TDV Liberta Mělník. V roce 1962 je registrován opět nový název TJ Liberta Mělník – Pšovka. V tomto kole dějin vyniká jedna událost, na kterou Pšovka nezapomene. Píše se rok 1962, oddíl registruje 53 dospělých a dorostu a 18 žáků. Chybí jeden z nejslavnějších. Josef Nedorost, který přestoupil do jednoho z nejlepších klubů sedmdesátých let, do Dukly Praha. Ta nastupuje 26. dubna na pšoveckém hřišti v ligové sestavě: Kouba, Urban, Čadek, Novák, Dvořák, Masopust, Brumovský Borovička, Nedorost a Jelínek. Střídali Pavlis, Pluskal, Šafránek a Sůra. TDV Pšovka má na soupisce jména: M. Dědič, J. Vlč, E. Vlč, Manšinger, Helebrant, Nekuda, Moudřík, V. Dědič, Píč, Šulc a Vejdělek. Střídal Ubry. První branku dal Josef Nedorost. Celkem náš brankář lovil ze sítě míč 22 krát. V 29. minutě prvního poločasu dal jedinou naši branku Vejdělek, který překonal slavného Koubu. Poločas byl 1:10. Zápas řídil Josef Zelina.
Sportovní růst Josefa Nedorosta byl přímočarý. Z juniorky Dukly se záhy dostal do B mužstva, kde patřil k nejlepším střelcům II.ligy. Odtud byl krůček k tomu, aby si zahrál v A celku po boku velikánů jako byli Masopust, Pluskal, Novák a další. Jeho bratr Alois, který hrál také na Pšovce, přestoupil v roce 1963 do divizní Admiry 8. V roce 1977 prošlo hřiště Pšovky velkou rekonstrukcí. Zatravnění měl na starosti Václav Hořejší, rozvod vody Jiří Manšinger, kterým pomáhali další členové. Hřiště bylo otevřeno 5.srpna 1978 přátelským utkáním s Mělníkem a skončilo 0:1.
Rok 1980 byl rokem Československé spartakiády, která se nevyhnula ani Pšovce. Přistavila se prádelna, sklad sociálních zařízení a tribunka. V soutěžním roce 1984 – 1985 přivedl trenér Miroslav Šťastný naše mužstvo do krajského přeboru s těmito hráči: V.Pracht, M.Kyznar, A.Bursa, M.Dvořák, J.Průcha, V.Podzimek, bratři Melounkové, P.Fryč, M.Hyka, K.Štěpán, Brejcha, P.Suchánek, F.Machoň, J.Brych, J.Gabriel, Zajan a K.Grabmüller. V roce 1985 jsme opět hostili okrskovou Spartakiádu. Před jejím konáním se postavila pokladna. Krajský přebor nám vydržel dvě soutěžní období, poté jsme sestoupili do I.A. třídy.
TJ TDV Mělník – Pšovka v roce 65. výročí založení
Bilance 65.leté historie klubu byla dosud nejúspěšnější vůbec od jeho založení. A mužstvo si po velkém úsilí vybojovalo postup do I. A. třídy, ve které si vedlo úspěšně i jako nováček. Jak praví tehdejší zpráva hlavního výboru TJ TDV Mělník Pšovka, zlepšila se tréninková morálka díky politicko-výchovné práci v oddíle a pod vedením zkušeného trenéra s.Pišína, který do této funkce nastoupil 1. 8. 1972. U většiny hráčů se projevila lepší fyzická a technická připravenost a k tomu přidali velkou chuť a bojovnost. Často dovedli vyhrát utkání, které se zdálo být již prohrané.
Zimní soustřední a letní rekreace měly dobrý vliv na utužení kolektivu, což se projevilo i na výsledcích, kázni a morálce. V konečné tabulce TDV Mělník-Pšovka A získala 34 body, druhé ČSS Vraňany 26 a třetí Čechie 25 bodů. Mužstvo 14 zápasů vyhrálo, šest remizovalo a zaznamenalo jen dvě prohry.
Nejlepší střelci v roce 1973: Petr Čechura 31 branek, (15 mistrovských, 6 přátelských a 0 pohárových), Miroslav Šťastný 13 (9, 1, 3) a Zdeněk Loukota dal v sezóně 12 branek. (7, 2, 3). Za B mužstvo dal nejvíce gólů Bohuslav Žižka, celkem 8 (6, 2, 0), následován Zdeňkem Manšingerem se 7 brankami v mistrovských utkáních a Karlem Bělíkem, který dal 13 mistrovských branek a jednu v přátelském utkání. V jubilejním roce byli vyhodnoceni i nejlepší hráči. Z A mužstva Jaroslav Linek a Zdeněk Loukota, z B týmu Zdeněk Jelínek a Zdeněk Manšinger, v dorostu byli nejlepší Václav Pracht a Jan Trojan, v žácích zvítězili Josef Zeman a Jan Přibyl. Spolu s trenérem A mužstva Josefem Pišínem obdrželi knihu, správci hřiště paní Janíčkové udělil výbor diplom a peněžitou odměnu ve výši 300 korun za dlouholetou obětavou práci. Oddíl v roce 1973 registroval 93 hráčů dospělých a dorostenců a 24 žáků. Se 117 hráči se zařadil na 4. místo v mělnickém okrese
Rok 1978
Tento rok se zapsal do historie klubu tím, že se konečně dočkal zatravnění hrací plochy, čímž se zlepšilo životní a sportovní prostředí nejen pro hráče, ale také pro příznivce klubu. Otevření bylo velmi slavnostní, dostavili se straničtí i státní představitelé okresu, Pšovky, ředitel Státní banky Mělník ing. Švancara, ředitel TDV Zdráhal s předsedou ROH, kádrovým náměstkem i vedoucím zásobování. Přítomno bylo i vedení n.p. TOS.
K zahajovacímu utkání na nové travnaté ploše přijela A i B mužstva TJ EMĚ Mělník, dorostu i žáků. Škoda, že místní zpravodaj zapomněl uvést, jak utkání skončila. Neopomenul však dodat, že nejlepším pracovníkům, brigádníkům a patronátním závodům byly předány diplomy. 5. srpna, kdy se slavnost konala bylo prý počasí pěkné, které přispělo k výborné náladě. Stejně se prý početným divákům líbilo i místní derby.
Kromě zatravnění hrací plochy dostalo hřiště i nové branky, za nimi nové ochrané sítě, natřely se lavičky a došlo i na oplocení směrem ke škole. Své místo našly i reklamy směrem na hlavní silnici. Rozestavěná tribuna čekala na dokončení do příštího roku. Stejný úděl poktal i tréninkovou plochu. Na hřišti je nově zapojen rozhlas k informování diváků. Hlavní spíkr pan František Peroutka byl v tu dobu nemocen, a tak se čekalo na jeho uzdravení. Chyběl dopisovatel, který by podával informace do tehdejšího týdeníku Nové mělnicko a do deníku Svoboda.
Členové klubu nezapomněli ani na kulturní vyžití. Uspořádali Karneval sportovců v restauraci „U Pšovana“, kde byla i Posvícenská taneční zábava, tentokrát v zahradní restauraci. Uskutečnilo se i zimní soustředění hráčů. V roce 1978 byli vyhodnoceni jako nejlepší hráči z mužstva dospělých Josef Průcha, František Hampl a Zdeněk Hlaváček. V dorostu Milan Bolek a Luboš Dědič. Všichni dostali knihu Ivo Viktora Můj dres č. 1. Pan Zdeněk Dědič, který oslavil padesátiny pak dárkový koš. Mužstvo TDV Mělník Pšovka skončilo v konečné tabulce I.A. třídy oddělení B v ročníku 1977–78 na čtvrtém místě.
1994 – TJ Mělník-Pšovka, oddíl kopané v roce 85. výročí
V tom roce se konala k výročí oddílu Valná hromada. Členská základna měla 228 členů, (151 mužů, 34 dorostenců, 43 žáky). Výbor obdržel 43 poštovních zásilek adresovaných oddílu, odesláno bylo 213 dopisů. Zpráva sekretáře byla na svoji dobu velmi stručná. Zatímco o mužstvu „A“ se v ní hovořilo minimálně, „béčku“ se dostalo více prostoru.
„Na jaře, kdy ještě hrálo B mužstvo okresní přebor, byla podána jedna námitka. Bylo to k utkání s Byškovicemi, za neoprávněný start hráče. Hráč byl uveden v zápise, ale na hřiště vůbec nenastoupil. Námitku jsme vyhráli, získali jsme dva body a skóre 3:0. Tento neplánový zisk stejně béčku nepomohl k záchraně.
Pro jarní a podzimní kolo jsme vydali celkem 13 programů, které byly zdarma k dostání u pokladny. Tam byly nejen zprávy o A mužstvu, ale také o béčku, dorostu a žácích. Na začátku jara i podzimu jsme vydali i rozpisy soutěží pro všechna družstva.“ Nezapomnělo se na všechny členy, kteří měli v toho roku kulatá výročí, a dopředu se gratulovalo i panu Františku Löffelmanovi k jeho pětačtyřicátým narozeninám s přáním nejen hodně zdraví, ale i úspěchů v podnikání. Co se týče financí, na příspěvcích se vybralo 119 000 korun.
Na rozhraní tisíciletí
Je paradoxem, že z dávné historie existuje řada dokumentů a zápisů, kde se popisují různé události a sem tam se objeví i zprávička „bulvárního“ charakteru. Zato nová, překotná, internetová doba jakoby si těchto, pro historii zajímavých věcí, nevšímala. Zprávy a informace jsou strohé, telegrafické, psané stylem sms zpráv. Omezují se pouze na to, kdo opustil klub, jaké se získaly posily, kdo kam šel hostovat , kdo se v rátil, jak se mění trenéři, kolik kdo dal gólů. Při sumarizaci těcho informací by vznikl nezajímavý „telefonní seznam“ jmen a čísel. Přesto se objeví i nějaké perličky.
Sezóna 1996–1997: V tomto roce se koupily nové sítě za branky v hodnotě 25 000 korun. R.Martinec opustil klub, protože odešel do USA, vojenská služba nám vzala B.Kalfaře. Mužstvo pro I.A.třídu trénuje J. Brych, „béčko“ Löffelman. V následující sezóně se 11. září uskutečnilo na Pšovce mezinárodní utkání hráčů do 17. let mezi Švédskem a Jugoslávií. Zápas, který skončil 3:0 řídil ligový rozhodčí pan Hanovský.
Na jaře 1998 přišel nový trenér M. Svoboda, rošáda byla i na místě vedoucího. Místo P. Peroutky se funkce ujímá J.Sládek. Na konci století v roce 2000 dorost historicky postupuje do krajského přeboru. Teprve se začátkem nového tisíciletí 2000–2001 přicházejí větší změny.
V zimě po valné hromadě jsou do výboru zvoleni noví členové výboru. V.Vejdělek, M.Zábranský, P.Chaloupka, Z.Hliněný. V další sezóně je u trenérského žezla týmu 1.A třídy právě Z.Hliněný. Na valné hromadě v zimě jsou ukončeny spory kolem majetku klubu.
V sezóně 2002-2003 klub nikdo neopustil! Valná hromada vytýčila postup do vyšší třídy, F.Mátl vylepšil klubovnu. Na jaře 2004 je zklamání, že se loni nepostoupilo. Pokus se odkládá na letošní jaro. Aby se lépe hrálo, rekonstruují se hrací plochy. Na jarní osetí se připravuje tréninková plocha, hřiště je oploceno, zbývá jen vyhloubit studnu. Radost v klubu je převeliká. Postup do krajského přeboru se podařil. Zasloužili se o to: Brankář Řezáč, obránci Hříbal, Kettner, Minár, M.Krejčík, Olšiak, záložníci M.Hyka, Čermák, Bárta, Průcha, Brych, Král, útočníci Trutnovský, P.Hyka, L.Krejčík.
V sezóně 2004-2005 se kvůli regulím ustavuje mladší dorost, zatravněna byla tréninková plocha, v zimě se budují nové střídačky. A tým se drží v krajském přeboru, končí na 11.místě. Sezóna 2005-2006 na jaře se mění trenér A týmu, Z.Havel odstupuje, S.Trnka zůstává ve výboru, v únoru ho zastihuje tragická smrt. Jakoby to nestačilo pro osud klubu. A tým sestupuje z krajského přeboru.
2006-2007 před sezónou hrací plocha podstupuje celkovou rekonstrukci, stejně tak tréninkové hřiště. Buduje se příjezdová cesta k tréninkové ploše a nohejbalov ý kurt. Na klub přichází ovšem ekonomická krize, docházejí finance, takže trenér F.Drápal vykonává svoji funkci zcela zadarmo. Přesto se ještě stačí vybudovat sociální zařízení v kabině rozhodčích, zkvalitnila se závlaha na hracím hřišti, umělé osvětlení. Aby toho nebylo málo, přišla katastrofa. A tým po 34 letech sestupuje do B.třídy. Za dva roky, 2x sestup. Tragédií je, že do 1.A.třídy sestoupily oba dorosty, ruší se mladší dorost. Snad jedinou radost má D.Bárta z A týmu, který nastřílel v sezóně 15. branek.
2007-2008 přichází nový trenér A-týmu M.Svoboda, jinak žádné změny. V zimě se udál zázrak, umělé osvětlení dostalo i tréninkové hřiště. Další zázrak přišel 21. června, A-tým se vrací do 1.A třídy. Starší žáci postupují poprvé v historii do krajského přeboru, mladší žáci jak by smet. Béčko obsadilo 8.místo. Nejlepším střelcem A týmu se stal L.Krejčík s 11. góly. V předvečer 100. výročí založení klubu slušná bilance.
Úspěšná sezóna 2007–2008 i s problémy
Přichází nový trenér A-týmu M.Svoboda, jinak žádné podstatné změny. Na tréninkovém hřišti se může hrát i večer, díky umělému osvětlení. Pažit na obou hřištích roste, ale díky „vlajkové lodi“ klubu, kterou je nejen supermoderní sekačka HUSQVARNA, dostává kvalitní sestřih. Je to především práce správce pana Radka Antoše, který spolu s panem Josefem Buňatem dokáží zázraky. Spolehlivá je i doprava na utkání díky pánům Nykodýmovi a Černému. Valná hromada slyšela z úst předsedy Výkonného výboru Miroslava Šťastného nejen slova chvály, ale i kritiky, když řekl: “Zdá se, že jsme v loňském roce i dost dobře reprezentovali klub i naše město v rámci kraje. Postup A-týmu do A.třídy pod vedením pana „Fefiho“, a zejména historický postup žáků do krajského přeboru tento fakt potvrzuje.
Mírným zklamáním bylo nedotažení postupu dorostu, zvláště proto, že ne všichni měli srdíčko na správném místě. “Černou kaňkou bylo podle M.Šťastného podzimní učinkování B-týmu. Klub samozřejmě zasáhla i ekonomická krize, která nešetří nikoho. Proto s velkým uznáním je třeba zhodnotit přístup města Mělníka a především fy ČEZ, bez které by kopaná zašla na úbytě. Placení poříspěvků je prachbídné, ukázalo se, jak moc chybí pevná ruka Františka Peroutky, který byl na členstvo neoblomný. Právě na členských příspěvcích, především mládeže do 18 let záleží. Od města totiž klub dostává dotaci právě podle počtu mládeže a vybraných příspěvků na rok. Přesto se fotbalový klub dočkal slavnostního dortu i s třešinkami. Upekl ho A-tým 21.června, kdy posledním utkáním na domácím hřišti potvrdil postup do A.třídy, třešinkami byli žáci, kteří také postoupili do krajské soutěže. Nejlepším střelcem se v sezóně stal L. Krejčík s 11. góly. Dá se říci, že plusy převyšují. Je to dobrý vklad pro důstojné oslavy stého výročí ČECHIE a jejího pokračovatele FK PŠOVKA MĚLNÍK.
Postupný vzestup v novém desetiletí
Sekce o období 2009 – 2023 se připravuje…
