Kvalifikační turnaj Planeo Cupu

V aktuálním ročníku Planeo Cupu jsme v naší kategorii U9 byli nasazeni rovnou do kvalifikačního turnaje díky účasti na finálovém turnaji U8 letos v červnu. Vyhnuli jsme se tak dvěma předkolům, což se mohlo zdát jako výhoda, ale na druhou stranu jsme vlastně neměli dopředu srovnání, jak na tom jsme, a nevěděli jsme tak, co od turnaje čekat. Jisté bylo, že se bude hrát vlastně jen o dvě postupová místa, protože do našeho turnaje konaného v Roudnici byla nalosována Sparta, která bude najisto brát jedno ze tří míst a s největší pravděpodobností přímo to první.

Tušili jsme, že vedle Sparty budou největšími adepty na postup Teplice a že my se tak nějak popereme s Velvarami o třetí postupové místo, pokud do toho nevstoupí ještě některý z dalších týmů. A naše tušení se vyplnilo, ale o tom až později. Turnaje se tedy vedle nás zúčastnily týmy Sparty, Teplic, Velvar, Mladé Boleslavi, Ústí nad Labem, Děčína a domácí Roudnice. Zápas trval 20 minut, hrálo se systémem každý s každým a jednotlivá utkání řídili svazoví rozhodčí. Naše sestava: Běhounek (K), Borovička, Černý, Hrdlička, Kalabus, Kunta, Thun, Váňa, Wsol.

FK Mladá Boleslav – FK Pšovka 4:3
Branky: Běhounek 1x, Černý 1x, Kunta 1x

S Bolkou jsme hráli naposledy někdy v březnu a tehdy jsme je jednoznačně přejeli. Tým, na který jsme narazili v prvním zápase, byl ale mnohem dál než ten z jara. Zápas to byl velmi vyrovnaný a soupeř rozhodl pár minut před koncem z přímého kopu, který nebyl nijak zvlášť dobře zahraný, ale náš gólman Toník míč moc dobře neviděl a bránící hráči ho nechali proskákat až do sítě. Studená sprcha na úvod.

AC Sparta Praha – FK Pšovka 10:1
Branky: Wsol 1x

Kde jsou ty časy, kdy jsme se Spartou hráli relativně vyrovnané zápasy... To bylo v U7 a už je to dávno. Chtěli jsme vstřelit aspoň gól, což se nakonec povedlo. Ale obecně jsme byli ve všem horší. Kluci ze Sparty hráli od podlahy, takže občas to trochu přehnali s důrazem a my měli možnost ohrozit branku aspoň z trestných kopů. Bohužel se ale ani jeden neujal.

FK Pšovka – FK Junior Děčín 5:2
Branky: Váňa 2x, Černý 1x, Kalabus 1x, Wsol 1x

Třetí zápas jsme zvládli, vždyť jsme taky narazili na asi nejslabší tým na turnaji. Děčínští nás moc nepotrápili, jejich dvě branky padly až v době, kdy už jsme šetřili naše největší opory. Krásný gól vstřelil Tonda, který si coby gólman postoupil až na půlku hřiště při zahrávání rohového kopu, z rozehrávky rohu dostal míč proti noze a z voleje z velké dálky zavěsil.

TJ Slovan Velvary – FK Pšovka 2:1
Branky: Černý 1x

Aniž bychom to před tímto utkáním nebo hned po něm věděli, jednalo se o přímý souboj o třetí postupové místo. Další průběh turnaje ukázal, že toto byla pro nás klíčová ztráta a že na finálový turnaj postoupí místo nás Velvary. Přitom jsme si zápas prohráli dost smolně – rozhodla naše neschopnost v zakončení. V první polovině zápasu jsme dostali dva góly a dokázali odpovědět aspoň částečně trefou Adama, načež jsme se nastěhovali na soupeřovu polovinu a začali neúnavně dobývat jeho bránu. Akce soupeře končily zpravidla na našich obráncích Fandovi a Thomasovi, kteří vybojované míče zaváželi zpět před branku Velvar. Bohužel však většina akcí končila buď tak, že nám obránci vypíchli balón a poslali malou domů gólmanovi, nebo zasáhl přímo gólman a balón přikryl. Byli jsme sice v trvalém tlaku, ale žádná kanonáda to nebyla... vyložené šance na gól jsme si vypracovali asi jen dvě, tři. Při nich šel míč buď nad, nebo poskakoval po brankové čáře, ale gól z toho nebyl ani jeden. Prostě zmar, který ukončil až hvizd sudího.

FK Pšovka – SK Roudnice n/L 5:3
Branky: Černý 2x, Kunta 1x, Váňa 1x, Wsol 1x

Zápas s domácím týmem se pro nás odpočátku vyvíjel dobře, soupeř moc nekousal a my jsme brzy odskočili na čtyřbrankový rozdíl ve skóre. Postupně jsme se ale nechali tímto úspěchem ukolébat, přišly chyby v obraně a soupeři se podařilo snížit. Víc už jsme mu ale nedovolili.

FK Ústí n/L – FK Pšovka 3:5
Branky: Běhounek 2x, Černý 1x, Kunta 1x, Váňa 1x

Zvláštní zápas, poměrně vyrovnaný a těžko říct, jak by dopadl, kdyby soupeř netočil dvě kompletní čtveřice. Protože jednu čtyřku měli evidentně silnější než tu druhou, byli v ní dva vysocí útočníci, z nichž jeden byl opravdu urostlý – určitě nejvyšší a nejsilnější kluk na turnaji. K tomu byl celkem šikovný s míčem a dělal našim obráncům, hlavně třeba subtilnímu Ládíkovi, velké problémy. Nicméně utkání jsme nakonec zvládli, když se nám podařilo otočit nepříznivý vývoj skóre a dovést zápas do vítězného konce.

FK Pšovka – FK Teplice 1:9
Branky: Váňa 1x

Poslední zápas nás zastihl už značně unavené a Teplicím točícím dvě silné čtveřice jsme nedokázali vzdorovat. Vysocí atletičtí hráči soupeře nás nutili k chybám v obraně a v rozehrávce, které trestali střílením až příliš jednoduchých branek. Nám se podařilo zaznamenat aspoň čestný úspěch v podobě Fandova gólu.

Nakonec jsme brali páté místo za 9 bodů. Po suverénní Spartě postoupili ještě druhé Teplice a třetí Velvary, kterým k postupu stačilo bodů 12. Kdybychom je tedy ve vzájemném zápase porazili, tak těch 12 bodů máme my... Mezi Velvary a nás se vměstnala ještě desetibodová Mladá Boleslav.

Turnaj nám nastavil zrcadlo a já si odnáším několik poznatků. Především jsme se podle mého názoru od toho červnového finálového turnaje nikam neposunuli. Stále nás trápí fakt, že máme jen 5 kluků, kteří jsou na této úrovni schopni hrát v potřebné kvalitě. Pokud některého z nich vystřídáme za někoho z hráčů druhého sledu, jde náš výkon dolů. Taky stále platí, že naše hra stojí zejména na Fandovi, a pokud se jemu z nějakého důvodu nedaří nebo už je unavený, je to znát na projevu celého týmu. A tentokrát bylo od začátku patrné, že Fanda není ve své kůži. V minulosti jsme dávali poměrně dost gólů a velkou měrou se o to vždy přičinil Adam. Tomu ale jakoby v poslední době zvlhnul střelný prach, střílí stále často a dostává se do brankových příležitostí, ale zkrátka mu to teď nějak nelepí. Celkově naše efektivita v zakončení výrazně poklesla, není to jen o Adamovi. O kom bych řekl, že se naopak za toho půl roku posunul dál, je Tonda, který své brankářské umění dostal zase na o něco vyšší úroveň. V mnoha situacích nás podržel a za mě to byl náš nejlepší hráč na turnaji.

Suma sumárum, máme na čem pracovat. Primární snahou by mělo být rozšiřovat okruh hráčů s potenciálem obstát na této úrovni, dávat jim prostor v těžkých zápasech a přenášet na ně zodpovědnost za vývoj těchto zápasů. To vše s cílem dostat je na vyšší fotbalový level a tím i zvýšit zastupitelnost v rámci týmu.

---

MU: FK Pšovka A - Fotbal Neratovice-Byškovice A 11:18
Sestava: Borovička (K), Černý, Hrdlička, Husák O., Kunta, Thun, Wsol
Branky: Borovička 3x, Kunta 3x, Černý 2x, Hrdlička 1x, Thun 1x, Wsol 1x

Kvůli vytrvalým dešťům do časných ranních hodin jsme tento zápas odehráli na vypůjčené umělce FC Mělník, protože na Pšovce byl nepůsobilý terén. S naším tradičním soupeřem jsme začali celkem dobře a poprvé a naposledy jsme v zápase vedli (2:0). Od té doby se už ale počet branek zvyšoval rychlejším tempem na straně Neratovic. Hodně tomu přispěla druhá čtvrtina, kdy jsme dostali několik opravdu strašidelných gólů včetně Elienova vlastence, se kterým by se mohl ucházet o místo v silvestrovských Brankách Bodech Vteřinách. Ve třetí čtvrtině si do branky stoupl Ondra a statečným výkonem přispěl k tomu, že jsme se ještě mohli držet relativně na dostřel. O poločase jsme si řekli, že musíme bezpodmínečně zvýšit nasazení na všech postech, a to začalo nést ovoce. Bohužel jen asi 10 minut, pak se zápal opět začal vytrácet a soupeř nás dál trestal.

Na poslední čtvrtinu se nikdo z hráčů, kteří dosud nechytali, do branky nehrnul, a tak tam zůstal Ondra. Byla to z nouze ctnost, protože bez něj bychom dostali gólů hodně přes dvacet. Obrana byla průchoďák, soupeř hrál v podstatě stále to samé – kolmé přihrávky středem do náběhu útočníkům, ale my jsme si s tím nedokázali poradit. A když směrem dopředu pokračovala střelecká mizérie z Planeo Cupu, skončil zápas celkem přesvědčivým vítězstvím hostů.

Přesto bych vyzdvihl pár okamžiků, které se nám zadařily. Ondrovi se například podařilo v bráně zneškodnit dvě střely v rychlém sledu z bezprostřední blízkosti – útočník hostů ho prostě nepropálil. Áďa zase úspěšně provedl fintu s přehozením nohy přes balón a prudkou změnou pohybu s míčem do protisměru, čímž dokonale ošálil dotírajícího obránce a uvolnil se přes něj. Nebo třeba parádně zahraný trestňák od Honzíka, kdy se přes zeď trefil takovou citovkou (žádnou bombou) přesně do šibenice.