Za téměř letního počasí jsme sehráli takový miniturnaj čtyř týmů na umělce u sousedů v Neratovicích. Utkali jsme se postupně se dvěma týmy domácích a nakonec s týmem FK Ústí nad Labem. Měli se účastnit i kluci z Roudnice, ale nakonec se z turnaje omluvili. Hrálo se 2 x 20 minut, s minimem prostojů, bez vyhlašování, bez medailí... prostě čisté 2 hodiny fotbalu. Naše sestava: Borovička, Černý, Haidinger, Husák, Kalabus, Šišaj (K), Thun, Wsol.

FKP - Fotbal Neratovice-Byškovice A 6:11
Branky: Haidinger 3x, Kalabus 2x, Černý 1x

V tomto zápase se utkaly dva vyrovnané týmy, byť tomu konečné skóre příliš neodpovídá. Hlavní rozdíl byl v kvalitě a přesnosti zakončení a schopnostech obou brankářů. Zatímco naše střelecké pokusy končily zhusta vedle soupeřovy brány nebo v rukavicích šikovného gólmana, Ondra chytající za nás neměl proti tvrdým střelám neratovických moc velkou šanci. 

FKP - Fotbal Neratovice-Byškovice B 14:9
Branky: Borovička 5x, Haidinger 5x, Černý 2x, Kalabus 1x, Thun 1x

Druhý tým Neratovic byl slabší než první a my jsme proti těmto klukům byli od začátku ve vedení. Ve svém středu měli také několik urostlých hráčů, jako jejich první tým, ale v první půli jsme si s nimi věděli rady. O přestávce ale bylo vidět a slyšet, jak jim trenér důrazně domlouvá, zřejmě aby zvýšili nasazení a bojovnost. A evidentně si to vzali k srdci, protože nám zkraje druhé půle nastříleli snad 5 gólů v řadě a pár minut hráli jako vyměnění. My jsme se však po nějaké době chytili gólem Kryštofa a výkonostně se soupeři zase minimálně vyrovnali. Další gólový příděl jsme již odmítli a dovedli zápas do vítězného konce.

FKP - FK Ústí nad Labem 9:9
Branky: Černý 4x, Haidinger 4x, Thun 1x

Toto utkání bylo ohromě vyrovnané a konečná remíza mu slušela. Za předvedený výkon si ani jeden z týmů nezasloužil prohrát. O vyrovnanosti svědčí i poločasový výsledek 4:4. Gólů mohlo být i víc, na obou stranách zvonily tyče a břevna. Toník hrál v tomto zápase s hendikepem v podobě strženého puchýře na patě a na výkonu ho to viditelně poznamenalo - nestává se, že by si ho nějaký hráč dával jeden na jednoho a střílel přes Tondu góly. Ale je třeba ocenit, že Toník přes bolest dohrál až do konce.

Celkově bych chtěl kluky pochválit za bojovnost a snahu i přes horko na přímém slunci běhat veskrze po celý turnaj. Vypíchnul bych jednu věc - přestože ještě nemusíme, snažíme se již hrát pravidla starší přípravky v tom ohledu, že striktně nechytáme malou domů, brankář hraje přihraný míč vždy nohou a to pokud možno konstruktivně (ne odkop do nikam). A aut už rozhráváme pouze vhazováním - přihrávku či vyjetí od nás už neuvidíte.

Že jsme z několika ztrát při snaze brankáře hrát pouze nohama dostali góly? Na tom nám nezáleží, podstatná je snaha a předvedená odvaha. Dneska mě v tomto směru potěšil Ondra - co do chytání to nebylo bůhví co, ale odvaha při rozehrávce a klidné a kontruktivní řešení situací, kdy soupeř agresivně napadá, to je třeba ocenit. Toník byl opět základním pilířem naší obrany a rozehrávky a i všechny ostatní kluky bych měl každého jednotlivě za jejich přínos zmínit. Hráčem turnaje byl ale jednoznačně Kryštof, který si jednak už tradičně dělal ze soupeřů slalom při svých nájezdech na bránu, a jednak se z pozice útočníka svědomitě vracel a pomáhal do obrany. Dal nejvíce gólů, svedl nejvíce soubojů a naběhal nejdelší vzdálenost. Dneska to nemělo chybu!