Poslední listopadový den patřil v Neratovicích jednomu z turnajů miniligy ročníku 2015.
O víkendu nastoupili mladší žáci do přátelských dvou utkání.
Zápas s U15
Sestava: Januška – Bentsa, Sebella, Kettner, Roudnický, Kořenský, Tvrdík, Nedvěd (C), Bondarenko, Makarenko + Pecka, Rejzl.
Do zápasu, ve kterém jsme si měli poprvé vyzkoušet systém 10+1 nám hodily vidle řada absencí a hlavně terén, bohužel se jednalo o jediný (půl)den, kdy na Mělníku ležel sníh (navíc mokrý, takže se ve výsledku hrálo s míčem č. 6 a ne č. 4). Utkání tak mělo význam takřka pouze kondiční, fotbalu bylo pomálu. Mám pochvalu pro kluky za houževnatost (a spolupráci) v obranných soubojích, kdy to starším kamarádům často neudělali jednoduché. Naopak v rozehrávce jsme často bojovali s neuměním balon ukopnout, protože po zemi se dalo hrát velmi těžko. Děkuji Čendovi a Márovi z U15, že nám vypomohli!
AFK Nehvizdy – FK Pšovka B 3:2 (1:2)
Sestava: Baloušek – Bondarenko, Pexa, Sochor, Makarenko, Kettner (C), Štětka, Berkela, Vlk, Januška, Sebella.
Branky: Makarenko, Bondarenko.
Toto bylo oproti předchozímu dni hodně jiné, na pěkné umělce a už bez sněhu se hrál oboustranně celkem pěkný, kombinační fotbal. Kaňkou je vstřelení pouhých dvou branek, přitom v první půli jsme měli velký tlak. Celkově nám hrát ve vápně dělala problém, naše akce prostě trvaly moc dlouho – Keťas a Stas hodně nahrávali, Berťas a Tim zase hodně kličkovali, ale rychlých a pohotových střel jsme viděli málo. Prostě ve vápně padá nejvíce gólů z jednoho nebo ze dvou doteků, na víc není proti dobře bránícího týmu čas – to je fakt, kterému se musíme přizpůsobit.
Ve druhé půli jsme dojeli na naši neschopnost naše akce zakončit a po ztrátách jsme naopak dávali příležitost soupeři k rychlým protiútokům, které nám dělali velké problémy, protože jsme se nedokázali vracet v dostatečném počtu. Co se týče počtu naběhaných metrů ve sprintu, tak musí být suverénním rekordmanem Andy, který na lajně opravdu makal ze všech sil. Druhá věc je, že mnoho těch návratů bylo „zbytečných“ – vůbec se nemusely stát, pokud bychom neztráceli v útočném fázi tak často, resp. kdybychom dokázali zakončit naše akce střelou.
Budeme se zaměřovat na komunikaci, tak máme pořád velké rezervy. Pochvalu za snahu v tomto směru má Keťas, který se snažil organizovat naší obrannou lajnu a vystavovat soupeře do ofsajdu.
Sportu zdar!