Poslední listopadový den patřil v Neratovicích jednomu z turnajů miniligy ročníku 2015.
FA Bohemians Velvary – FK Pšovka B 18:3 (2:1, 3:1, 6:0, 7:1)
Sestava: Vašek, Šmucr, Veselý, Vihanová, Čakajda Mikuláš, Čakajda Matyáš, Saibic, Postl.
Branky: 1x Vašek, 1x Postl, 1x Veselý.
Vysoká prohra je jedna věc a předvedený výkon druhá. A já mám dnes pro všechny zúčastněné hráče docela velkou pochvalu, protože jejich hra byla celkově (u každého) o kousek lepší než ve čtvrtek. O trošku lépe jsme si drželi pozice, o trošku lépe jsme bojovali o míč, o trošku lépe jsme si nabíhali a brankáři taky o trošku lépe chytali. V první polovině utkání (dokud jsme příliš neexperimentovali s pozicemi na hřišti) to bylo poměrně výsledkově i herně vyrovnané, postupně se ale rozdíl ve skóre zvyšoval.
Nemá asi úplně smysl opakovat to, co bylo napsáno už ve čtvrtek – fotbalové dovednosti jsou zkrátka zatím na velmi nízké úrovni. Jeden bod ke zlepšení ale přeci jenom mám. Je to obrovská nejistota (až srabáckost) v mnoha situacích. Jakoby si kluci nevěřili, že jejich zvolené řešení je správné… a tak váhají, nebo ho provedou jen polovičatě. Když jsme bránili roh, tak jsme si k soupeři stoupli… ale on nám stejně dal góla, protože měl touhu ho dát, zatímco u nás veškerá touha skončila splněním povinnosti. „Vždyť jsem si k němu stoupnul tréňo, tak co bys po mně ještě chtěl?!“ A projevovalo se to i v mnoha dalších situací, když například nikdo nechtěl jít kopat roh, nebo házet aut. Tohle musíme odbourat co nejrychleji, je ale zřejmé, že herní odvaha jde ruku v ruce s fotbalovými dovednostmi. Když jsem dřevák, který pokaždé zakopne o míč, tak je celkem logické, že nebudu míč vyhledávat, protože se bojím, že to zase zkazím… my na to ale musíme jít jinak. Nesmíme se bát a zároveň se musíme hodně rychle zlepšovat ve fotbalových dovednostech.
FK Neratovice-Byškovice – FK Pšovka A 14:11 (6:1, 3:3, 2:5, 3:2)
Sestava: Pecka, Kupčo, Běhounek, Jakeš, Kuzmyk, Dau, Moudřík, Vašek.
Branky: 7x Moudřík, 1x Jakeš, 1x Pecka, 1x Běhounek, 1x Kuzmyk.
Myslím, že oboustranně kvalitní zápas. Na začátku jsme doplatili
zejména na nekvalitu ve finální fázi – spoustu výborně rozehraných akcí
odzadu jsme nejenže nedokázali dohrát do gólu, ale s železnou
pravidelností jsme navíc poslední přihrávkou přímo našli nohu soupeře,
který tak chodil do protiútoků, se kterými si dokázal poradit lépe než
my s těmi našimi. Postupně jsme soupeřům dokázali nechávat méně místa na
rozehrávku, začali jsme být úspěšnější v soubojích a tím pádem jsme
dokázali i stahovat rozdíl ve skóre. Větší hodnocení asi není potřeba.
Jsme určitě rádi, že je tento tým konkurenceschopný i bez kluků, kteří
odešli do lepších klubů… na druhou stranu tam ale k dokonalosti chybí
ještě větší jistota při rozehrávce – automatické odskakování do
meziprostorů a do stran a zároveň lepší čtení hry od většiny hráčů.
Někdy jsme opravdu schopni neodhalit úplně jasnou situaci (nezajistím
kamaráda v obraně/nenaběhnu do jasné ulice v útoku). Ale koneckonců,
stále jsme ještě přípravka, takže na to asi máme právo.
Bohužel jsme stále příliš nezlepšili komunikaci na hřišti, a to zejména ve smyslu schopnosti pochválit spoluhráče, nebo jim vynadat. Nějaké to „sám/záda“ se tam občas objeví, ale hlasitá POCHVALA pro spoluhráče po skvělém obranném zákroku, to tam prostě není a je to škoda. Týmový duch určitě budeme chtít ještě podpořit! Pochvala pro Domču, který zažívá jedno hození do vody za druhým a pere se s tím statečně.
Sportu zdar!