Poslední listopadový den patřil v Neratovicích jednomu z turnajů miniligy ročníku 2015.
AFK Veltrusy – FK Pšovka B 1:6 (0:5)
FK Kralupy 1901 – FK Pšovka B 10:4 (6:1)
Sestava: Prejzek, Tichota – Veselý, Rodr, Postl, Kaftan, Vihanová, Navrátil, Saibic.
Branky: 3x Rodr, 2x Prejzek, 2x Vihanová, 1x Tichota, 1x Postl, 1x Veselý.
Tohle byl fajn miniturnájek, i včetně poměrně intenzivního tréninku před samotným herním výkonem. Hodně jsme trénovali správné převzetí míče – stále se ukazujeme, že máme (ukrutné!) problémy i v případě, že nám za soupeře je pouze tráva, maximálně klobouček. A jak to asi potom dopadne proti soupeřům, že. Každopádně, proti Veltrusům jsme byli starší a i celkově lepší, ale chybělo často elegantnější řešení herních situací (podívat se, kde je volno a nechodit stokrát do toho stejného chumlu). Obecně se ale potkaly dva začátečnické týmy, z nichž my jsme byli přeci jen ten vyspělejší.
Proti Kralupům byl velmi těžký úvod. Oproti odevzdaným dětem z
Veltrus na nás naběhly větší, silnější a mnohem více namotivované děti z
Kralup… a než jsme se přeorientovali, bylo to 5:0. Za to jsem byl na
náš tým naštvaný, protože jsme neprokázali žádné zaujetí pro hru a touhu
soupeřům se vyrovnat. Absolutně jsme nestačili v připravenosti, chtění a
touze získat míč pro sebe. Takže v první fázi zápasu jsme jenom čekali,
kolik gólů nám soupeři nasypou. Po přestávce jsme se naštěstí zlepšili,
dokázali jsme také některé míče získávat a tím pádem jsme mohli
předvést i nějaký fotbal a vstřelit góly. Ve výsledku si myslím, že
bychom mohli být celkem brzy schopni hrát tak, jako dnes hrály Kralupy… k
tomu ale potřebujeme ještě trochu máknout na technických dovednostech a
hrozně moc zabrat co se týče touhy každého z hráčů být tím, kdo se
nebojí a kdo je nejlepší. Rozdíl mezi týmy byl patrný i u penaltového
rozstřelu, kdy domácí kluci nadšeně fandili všem spoluhráčům zatímco
naše děti rozpačitě postávaly a někteří vypadali, že by nejradši ze
hřiště zmizely. Dobrým impulsem je ale závěrečná penalta Adélky zahraná
levou nohou, se kterou si Áďa zatím opravdu netyká. Za mě odvaha a návod
ostatním, že schováváním se se ještě nikdo nic nenaučil.
SK Slaný U10 – FK Pšovka A 1:4
FK Mladá Boleslav U10 – FK Pšovka A 4:0
SK Kosmonosy – FK Pšovka A 5:3
Sestava: Pecka, Kupčo – Běhounek, Jakeš, Tyllner, Kuzmyk, Dau, Vašek.
Branky: 2x Běhounek, 1x Jakeš, 1x Dau, 1x Tyllner, 1x Pecka, 1x Vašek.
Pro nás opět dobrý turnaj a dobrá konfrontace se šikovnými soupeři. Kluci ze Slaného byli slabší, my jsme ale do turnaje nevstoupili dobře. Byli jsme pomalí, nedokázali jsme dobře řešit situace a ve výsledku to bylo opravdu utrápených 30 minut, ačkoli převahu jsme měli viditelnou. Kluci z Mladé Boleslavi naopak byli i přes veškerou snahu poměrně výrazně lepší než my. Alespoň po prvních 20 minut, v závěru utkání už jsme dokázali hru vyrovnat. Každopádně jsme ale na soupeře nestačili pohybově – nestíhali jsme se vracet, ani útočit, ani včas nabíhat… a už vůbec ne předvídat a reagovat na veškeré odražené míče. Takže prvotní rozehrávku od branky mezi brankářem a obránci jsme sice zvládali dobře, dál do útoku jsme se ale nedokázali moc dostávat, jelikož nás soupeři dobře dostupovali a my jsme se nedokázali odpoutat ani kvalitou s míčem, ani dobrým pohybem. Celkově tedy poměrně jasné vítězství soupeřů.
Nejzajímavější (a i nejlepší z naší strany) byl zápas proti Kosmonosům. Dobrým výkonem jsme se dostali do vedení 3:0, nakonec jsme ho ale s přispěním několika faktorů ztratili. Samozřejmě měli kluci trochu smůlu, ale hlavně jsme začali úplně zbytečně panikařit při situacích, u kterých bychom už panikařit nemuseli. Vyrobili jsme několik chyb, které byly potrestány, a tak jsme byli po posledním zápase smutní a naštvaní. Dobrých herních záblesků ale bylo v tomto utkání víc než dost a to mě naplňuje optimismem.
Oproti minulému turnaji byl rozdíl určitě zejména ve výkonu Kuzmiče,
který dnes nebyl rozdílový vůbec… a když už nemáme žádného rozdílového
hráče, tak to je průšvih. Ale samozřejmě chápeme, že není možné
táhnout tým v každém utkání. Dnes se naopak prezentovali zlepšenými
výkony Vojta s Tonym – úplně rozdílová úroveň to nebyla, ale rozhodně
tam bylo dost nadstandardních momentů (včetně příkladné bojovnosti).
Renda zase klukům ukázal návod, jak vnést pohybem chaos do soupeřovy
obrany – a věřím, že tohoto návodu se budeme v dalších zápasech držet.
Sportu zdar!