Zápas 8+1 spolu s U13

Sestava: Kupčo, Kuzmyk, Šmucr, Vašek, Tichota, Tyllner, Krejčí, Vojan.

Pro všechny určitě zajímavá zkušenost. Bohužel jsme se úplně nesešli v sestavě nejvyspělejších kluků, pro které by tento zápas měl největší přínos… ale myslím, že i tak to bylo velmi dobré. Rozhodně pozitivní byl zvolený herní systém, kdy se naši kluci namíchali s U13, takže mohli okoukávat, jak se na hřišti pohybovat. A dobré zjištění bylo také, že nikdo nebyl vyloženě jen do počtu, ve smyslu, že by na hřišti jen stál a koukal, jak kolem něj běhá balón a ostatní hráči (to byla možná spíš specialita některých nejmenovaných starších :)). Opět se ukázalo, že připravenost a bojovnost je základem úspěchu, ať už hraju za jakoukoli věkovou kategorii a proti jakkoli silným soupeřům. A pokud jsem ochoten běhat a bojovat, tak jednak ihned zapadnu do hry a navíc mohu přidávat fotbalovou nadstavbu, jako to dnes dokázal Kuzmič, jehož vedení míče platilo i na starší kluky. Ostatní naši hráči neměli ve svém týmu tuto vůdčí úlohu – snad ještě jen na Ondrovi v brance ležela tíha zodpovědnosti za hru celého týmu. S tím si poradil velmi dobře a jsme rádi, že nám v brance nezmrznul.

FC Mělník – FK Pšovka B 1:6 (0:2, 0:0, 1:4)
Sestava: Saibic, Běhounek, Vihanová, Veselý, Navrátil, Rodr, Kostecký, Krejčík M., Krejčík K..
Branky: 2x Běhounek, 2x Krejčík K., 1x Krejčík M., 1x Vihanová.

Tenhle zápas mě úplně neuchvátil. Ono to objektivně bylo těžké – malé hřiště plus destruktivně hrající soupeř, který každý možný balón zapálil co nejdál od svojí branky (defacto libovolným směrem). Takže spousta autů a rozehrávek od branky, kde jsme neprokazovali úplně dostatečnou kvalitu na to, abychom soupeře překonávali. Kvalitu na to měl Renda, který ale do této výkonnostní skupiny nepatří. A kdyby dnes nebyl, obávám se, že by zápas klidně mohl skončit nějakou šílenou remízou, například 1:1. Protože jestli my jsme neměli dostatečnou kvalitu, tak o soupeřích to platilo trojnásobně.

Vůbec nám neexistoval týmový duch a týmová spolupráce. Píšu to pokaždé a pořád tedy budeme pracovat na tom, abychom to zlepšovali. V kabině je každý frajer, ale na hřišti je to pak jedna velká srabárna. Nefungovalo nám ani chápání hry ve smyslu „jak překonat soupeře, když je na hřišti málo místa“. Prakticky všichni naši hráči se pouštěli do nic neřešících a nepromyšlených kličkovaček, které by proti silnějším soupeřům končily mnoha a mnoha brankami v naší síti. Zatímco soupeři vlastně pouze odehrávali balóny někam směrem k naší brance, my jsme naopak přihrávky dopředu používali jen velmi zřídka.

Za pochvalu stojí výkon Honzíka, který hrál v opravdu vysoké intenzitě a jako jeden z mála dokázal důrazem překonávat soupeře a dostávat se za jejich záda. Díky tomu si vytvořil i velké množství šancí, které ale končily u soupeřova brankáře. Až se podaří vylepšit střelu, bude z toho při tomto herním stylu spousta gólů. Další pochvalu zaslouží Ája, který se jednak dobře zhostil role brankářské jedničky a jednak v poli vnesl do hry potřebný klid a kvalitu s míčem. Nikam nespěchal (to ani moc neumí) a přesnými nahrávkami dobře rozehrával naše akce. Završil to i jednou moc pěknou kličkou. Na útočných pozicích pak velmi aktivně a dobře hrála i Adélka… ta si ale dojem trošku zkazila v obraně, kde nedokázala volit jednoduchá a účelná řešení situací.

Sportu zdar!