FK Pšovka U11 – FK Pšovka U9 8:10
Sestava: Tyllner, Postl, Rodr, Čakajda Mikuláš, Čakajda Matyáš, Kostecký, Saibic, Tvrdíková

Tak je to tady, po 4 týdnech konečně zápas. Původně jsme ho neměli v plánu, ale nakonec jsem moc rád, že jsme ho díky příznivému počasí mohli sehrát. Nakonec se nám i díky pomoci Fíly Tvrdíka z U13 podařilo dát dohromady dva vyrovnané týmy, které si zahrály pěkný zápas. A ani jsme nemuseli kluky v týmech promíchávat.

My jsme měli velký problém s rozehrávkou od branky, ze které jsme dostali drtivou většinu branek. Zaprvé byl problém v pozici brankáře, kdy byl pro kluky velký problém vyhodnocovat kdy, kam a jakou silou přihrát, aby se míče nezmocnil soupeř. Zadruhé byl problém i s kvalitou rychlé práce s míčem, protože jsme i po úspěšné první přihrávce měli problém pod tlakem s míčem něco uhrát. To se zlepšilo až v poslední čtvrtině, kdy byl v brance Miky Tyllner, který dokázal hru lépe číst a nedostával tak ostatní spoluhráče pod tlak. Dále se ukázalo, že góly jsme byli schopni střílet pouze, když v cestě opravdu nestál vůbec žádný obránce… jakmile tam byl jakýkoli tlak (například situace 3 na 1, do které se vrací některý soupeřův hráč), tak byl obrovský problém dostat se vůbec do zakončení, natož pak vstřelit gól.

Pozitivní každopádně je, že výkon měl v průběhu zápasu rostoucí tendenci a v poslední čtvrtině už se opravdu chytla a vžila do zápasu většina hráčů. Zejména Ája se Zuzkou v obraně už hráli s mnohem větším klidem a úspěšností. Větší herní kvalita chybí (například Honzík se stále snaží zcela ignorovat pravou nohu, což mu samozřejmě hrozně ubírá na možnostech řešení situací i na úspěšnosti), ale věřím, že pokud co nejdříve nadrillujeme základní fotbalové dovednosti, tak budou i další kluci schopni na jaře zase o trochu lépe konkurovat soupeřům.

FK Pšovka A – Slovan Bohnice 3:11 (2:3, 1:1, 0:3, 0:4)
Sestava: Pecka, Kupčo, Jakeš, Navrátil, Prejzek, Vihanová, Krejčí, Tichota, Šmucr.
Branky: 1x Jakeš, 1x Krejčí, 1x Šmucr.

S tímhle zápase jsem spokojený a jsem rád, že jsme ho sehráli. Nejlepší slovo pro soupeře, které mě napadá, je „houževnatý“. My jsme se soupeřovým klukům, kteří byli urostlejší a v průměru i starší, po celý zápas snažili vyrovnat v důrazu a bojovnosti… a v tomto ohledu nemůžu nic vytknout. Byly tam momenty, kdy jsme bojácně uhýbali… ale oproti minulým představením si myslím, že se jednotliví hráči posouvají vpřed. Rozhodně jsme neodevzdali svou kůži lacino a některé soupeře mohl zápas pěkně bolet. Zákeřné zákroky zezadu v posledních minutách ale určitě neschvalujeme a věřím, že jsme si je dostatečně vyřešili.

Po většinu zápasu jsme taky byli dobře připraveni na hru, o to více pak ale vynikly momenty, kdy jsme se přestali soustředit a hned z toho byly branky v naší síti – při autovém vhazování, při výkopu brankáře, při odpískaném faulu. To je velká škoda, protože takovým gólům se dá snadno předejít.

Celkový problém byl v klidné práci s míčem a celkové kvalitě provedení i řešení na soupeřově polovině hřiště. Odvaha našim hráčům nescházela, to rozhodně ne… ale odvaha v situaci 1v1 na pozici pravého obránce obvykle neznamená výsledkový úspěch, spíše naopak. Zvláště když i po povedeném pokusu poté narážím do chumlu připravených soupeřů. V těchto situacích byl vidět velký rozdíl – zatímco naši hráči převzali míč a namířili si to k soupeři, soupeřovi obránci po převzetí měli jedinou myšlenku: přihrávku po lajně. Myslím, že ani jedna z variant není ta správná, ale soupeřova byla rozhodně účinnější. Roztáhnout hru do stran a poté míč opět přehrát na druhou stranu hřiště… nebo prostě předvést jakoukoli souvislejší akci, bylo pro nás bohužel dnes po celý průběh zápasu neřešitelné. Jediné momenty, kdy se nám to dařilo, byly zpětné nahrávky na brankáře, který pak (poměrně neomylně) rozehrával. Nicméně i po povedené první rozehrávce nám v další fázi akce nějak „došly nápady“ a do šancí jsme se dostávali hrozně ztěžka. Kombinační hru ale teď během zimy natrénujeme jen těžko, takže se budeme i nadále zaměřovat spíše na ty individuální dovednosti, jako je pokrytí míče či úspěšnost v osobních soubojích.

Nadějný výkon předvedl Vojta, který tam měl záblesky toho, že by mohl být rozdílovým hráčem. Rychle nahoru stoupá výkonnost Dády, který dnes už neměl problém s tempem hry a byl platným hráčem na všech pozicích. Nesmíme zapomenout na výkon Berina, který se dvěma vlastními góly během 17 minut (po vysunutí z brány nejprve na pozici Trenta Alexandra Arnolda a poté na Oliviera Girouda) nejen stal nejlepším střelcem týmu v dnešním zápase, ale také podtrhl můj trenérský úsudek, když jsem v poločase utkání prohlásil „pokud chceme mít šanci na výhru, musíš zůstat v brance“.

Sportu zdar!