FK Pšovka B - TJ Sokol Obříství 15:6 (2:1, 3:2, 5:0, 5:3)

Sestava: Navrátil - Dau, Vašek, Šmucr, Tichota, Rodr, Kaftan, Saibic, Vondrák, Postl.

Branky: 5x Tichota, 4x Dau, 3x Vašek, 1x Saibic, 1x Šmucr, 1x Vondrák.

Máme za sebou úspěšnou jarní mistrákovou premiéru. Vzhledem ke zrušenému zápasu áčka jsme nastoupili posíleni o pár kluků, kteří by za normálních okolností za áčko hráli... a konečný výsledkový rozdíl je myslím dán právě přítomností těchto hráčů ve hře. Původně jsme chtěli nasadit a střídat dvě pětice (převážně áčková a převážně béčková), absence a Vojtovo zranění hned z úvodu zápasu nám tento plán ale překazily, a tak jsme víceméně pravidelně střídali trojici hráčů.

Už v minulém týdnu jsme se kluky snažili namotivovat na to, že hrajeme mistrovské utkání o opravdové BODY, a že je tedy potřeba, aby náš výkon od začátku (= od chvíle kdy vkročím do areálu hřiště) do konce (= do chvíle, kdy odcházím vysprchovaný domů) vypadal jako výkon fotbalového týmu. Nepovedl se nám úplný začátek - příchod na hřiště a do kabiny. Ve 12:20 jsme v kabině v plném počtu ani náhodou nebyli... potom se ještě někteří kluci chovali, jako by našem hřišti byli prvně a asi 5 minut "intenzivně hledali" kabinu. Dále jsme řešili chybějící vybavení a zauzlované kopačky, což je něco, co už si musí kluci SAMI přichystat doma před odchodem na fotbal. To jsme si vysvětlili... a od té doby už nám to myslím celkem šlo. :)

Rozcvička dobrá a herní výkon postupně u většiny hráčů vzrůstající. Ze začátku se nám příliš nedařilo prostřelovat obranný blok soupeře v těsné blízkosti branky a skóre tak narůstalo jen pomalu. Popravdě se o to naši hráči ani moc nesnažili a dost alibisticky ještě posouvali balóny někam do stran, odkud ale bohužel nebylo možné gól vstřelit. Takže jsme se v průběhu zápasu snažili vylepšovat opět ty stejné herní dovednosti, jako vždycky:

• Hladovost před oběma brankama
• Komunikaci a spolupráci v týmu
• Odvahu s míčem a použití naučených dovedností

Super je, že závěrem mohu vyjmenovat pár povedených momentů - Tonyho gól z voleje (ve čtvrtek jsme přesně toto trénovali), Jirky střela z dálky (plus i opravdová BOMBA z penalty), Dády vzrůstající jistota při rozehrávkách do volného prostoru, Toma odvaha v přechodu 1v1, Áji přesné rozehrávky do stran na pozici střeďáka.... a nakonec i Šmíci gól, když už jsme nikdo nedoufal (asi 14. šance v utkání) a Váši první životní branka za Pšovku, kdy míč doslova dotlačil za brankovou čáru.

Velkou radost mám z toho, že u penalt si kluci fandili, a že po zápase udělali takový vítězný pokřik, že byli opravdu slyšet až v hospodě. Myslím, že kvůli tomu se fotbal hraje, ať už je vlastně ten výkon jakýkoli. :)

Sportu zdar!